(Srpen 2015)
Je stále zřejmější, že meditace je vhodný prostředek proti stresu, strachu a depresi. Lidé jsou pak sami v sobě klidnější, vnitřně svobodnější, učí se zvládat strach a lépe spí. Postoj »žít v atmosféře tady a teď«, »nehodnotit, ale v usebranosti vnímat«, »nechávat věci být« a »nechávat myšlenky za sebou« má za následek, že člověk už není plný úzkosti a neklidu.
Kdo si osvojí tento postoj oproštěnosti, stane se svobodnějším a také se dokáže lépe ovládat.
Výzkumy dokládají, že už po krátké době každodenně prováděné dvacetiminutové meditace se zřetelně zlepšují kognitivní schopnosti, jako jsou pozornost a soustředěnost.
Zřetelné je přitom také pozitivní působení na mozek a na aktivaci sebeléčivých schopností organismu. Pravidelně praktikovaná meditace zlepšuje pozornost a soustředěnost a dlouhodobě vede k měřitelným změnám v příslušných částech mozku.
Tyto studie vědomě ponechávají stranou náboženství a spiritualitu. Jejich autorům jde o zjišťování vlivu na zdraví, vzájemné mezilidské vztahy, míru soucitu a starosti o celek.
Je zřejmé, že meditace působí i bez spirituality.
Je docela možné, že mnozí z těch, kteří začínají s meditací, hledají prostě jenom klid, chtěli by být více sami sebou a svůj život lépe zvládat. Zkušenost však ukazuje, že lidé, kteří se vydají cestou meditace, dostanou se časem také k závažnějším otázkám. Nezajímá je už jenom to, jak se tělesně a duševně dobře cítit, jak být zdráv a dožít se vysokého věku. Začnou si klást otázky po možnosti celistvého uzdravení, po tom, co je v životě opravdu nosné a jaký je smysl jejich vlastního života. Jejich zkušenost z meditačního ticha se tak stává ukazatelem k hlubší zkušenosti. Tu by rádi dále promysleli a prohloubili.
V tomto ohledu nabízejí spirituální cesty, jako jsou kontemplace, zen nebo další směry, cennou pomoc. I když vycházejí z vlastních náboženských tradic Východu a Západu, ve kterých jsou zakotvené, nevyžadují žádnou určitou konfesionální příslušnost. Takovouto spirituální cestou může jít každý. Zkušenosti, které je přitom možné získat, směřují ke sjednocení a k vědomí sounáležitosti se vším, co je – nic a nikdo nezůstává izolován, každý žije ve vztahu ke všem a pro všechny.
Zkušenost vnitřního sjednocení se dotýká ústředních otázek naší doby:
Jak mohou všichni lidé na této planetě žít v míru?
Jak se lidstvo může uživit, uspokojit své další potřeby, a současně respektovat podmínky života a potřeby ostatních živých tvorů?
Na spirituální cestě se učíme, že naše ego může sice být dobrým nástrojem, ale velmi špatným pánem. Dokud ego má hlavní slovo, člověk nenachází v sobě samém pokoj a nemůže se cítit zcela dobře. Dokud lidské ego řeší problémy mezi národy a náboženstvími, dokud chce samo vyřešit ekonomické či vztahové otázky, zůstávají řešení jenom zdánlivými, nebo dokonce vytvářejí nové a ještě větší problémy. Na cestě kontemplace a na cestě zenu jsme vedeni k tomu, abychom ego v jeho nespočetných podobách a projevech nechali za sebou. Hledáme tak nejen sami sebe, ale děláme tím něco dobrého také pro všechno živoucí. Naše sezení je příspěvkem k tomu, jak život na této planetě učinit více hodným člověka.
Jan Šedivý
Meditace neznamená utíkat před problémy a těžkostmi. Meditujeme, abychom měli dost síly problémy řešit efektivně.
Thich Nhat Hanh
Meditaci je třeba se učit, jako by se člověk pokoušel
hasit oheň ve vlastních vlasech.
Dogen
Podáš-li tichu malíček,
vezme tě za celou ruku a pěst se uvolní.
B. Bleier
Lidská duše je jako nádoba,
směrem dolů je uzavřená, směrem nahoru otevřená.
Augustinus
Ne vždycky modlitba změní okolnosti. Změní ale toho, kdo se modlí.
H. Ebert
Kdo nevěří na zázraky, není realista.
David ben Gurion (první izraelský prezident)
(přeložil Zdeněk Lochovský)